The End …

Helou,

Ve skutečnosti je toto moje poslední „helou“, který vám kdy na stránky Raptusu napíši. Ano je to tady. Tohle je totiž konec …



Nevím jak se správně se vším rozloučit … věděl jsem, že to jednou nejspíš příjde, ale i tak na to prostě nejste připraveni. Ať si každý říká co chce. Byla to docela jízda ten Raptus ne? Když jsem ho zakládat nikdy jsem si nemyslel, že to bude mít takový úspěch, a že díky tomu potkám tolik lidí – alespoň virtuálně. Ale i to má svoje úskalí. Popularita serveru mě dovedla na pokraj psychického zhroucení, je dost možné, že jsem se už dávno zhroutil. Jak se prostě řiká: „Kdo nezkusil, nemůže soudit!“ A tady to platí opravdu dvojnásob.

Miloval jsem všechnu tu pozornost, všechno to co se dělo kolem. Ten šrumec. Ano i ten chat, který byl někdy vážně plný demence, miloval jsem ty rozhovory v p0k3cu … miloval jsem řešení neřešitelnýho. Miloval jsem psaní si s tolika lidma, i když jsem z toho měl někdy hlavu „v pejru“. Miloval jsem stavění, miloval jsem hraní … miloval jsem hrabání se v pluginech, nastavování serveru i se všemi problémy. Miloval jsem některé lidi …



Ti co měli „tu čest“ mě trochu poznat víc než ostatní vědí, že nejsem normální člověk. Nikdy jsem nebyl a nikdy už nebudu. Jsem člověk co prožil v životě dost špatnýho, hodně málo dobrýho. Člověk co má menší i větší deprese a jen z mála věcí se dokáže opravdu radovat. Člověk co nevěří nikomu dokud si to nezaslouží. Nikdy jsem nebyl dokonalej, nikdo není … ale někteří k tomu mají blíž než ostatní. Já tím člověkem nikdy nebyl. Jediný co jsem chtěl bylo dělat něco co mě baví a zároveň dát trochu i ostatním.

Malé vykoupení duše za všechny sračky co jsem v životě udělal.

Raptus byl pro mě vždy víc než jen Minecraft server. Byl to svět kam můžu každý den utíkat. Utíkat ze světa, který nemám moc rád. Být v tom světě s lidma co mám nějakým způsobem rád … prostě budovat si doslova místo, kde se cítím dobře, i přes všechny ty nervy drásající věci kolem.



Vždy jsem si myslel, že si nezasloužím žádné štěstí a vždy jsem také dostal trest za to, když jsem se někdy cítil dobře. A to se stalo i s Raptusem. Štěstí nahradil trest. Deprese se zvětšovaly až nakonec zapříčinily, že jsem svým chováním ublížil více než jednomu člověku. Ten, kdo byl na Raptusu každý den tak si jistě všiml, že některé lidi jsem měl víc rád než ostatní. Některé víc rád než rád … je to tak. Minecraft je plný vztahů a je jedno co si myslíte. Dětská hra to rozhodně už dávno není. Právě naopak.

Udělal jsem spousty rozhodnutí, kterých dnes lituji. Bohužel už je zpět nevrátím. Stejně jako nevrátím svoje štěstí …



Nikdy jsem nechtěl po někom nic, teď mám na mysli finanční pomoc apod. I když mi jí hodně lidí nabízelo. Nikdy jsem jí nepotřeboval i přesto, že je pokrytecký říkat, že peníze nepotřebuji. Raptus mě do dnešního dne stál něco kolem 15.000Kč … ale o to mi nikdy nešlo. Šlo mi vždy o to co jsem psal na začátku. Nikdy jsem nic nechtěl, protože jsem měl prostě to co jsem potřeboval. Server plný lidí, dobrých, hodných, bláznivých … smutných. Vždy jsem se měl s kým bavit, vždy jsem byl rád za každý slova uznání, který jsem četl – i když je prostě neumím přijímat – vždy jsem si myslel, že stejně něco dělám špatně … a nakonec to ani nebyl server co jsem udělal špatně.

Přitom všem mě drželo jen pár věcí … a jen malá hrstka lidí. Nakonec z tý hrstky zbyl ten člověk jediný. A to si nikdo neberte osobně, prosím.

Mohl bych se tu ještě více rozepsat co jsem udělal, co jsem zkazil, co jsem dělat neměl a co naopak měl. Ale jedno vím jistě – když ztratíte i ten poslední důvod tak už to nemá cenu!



A tak se nejen loučím s tím člověkem, ale loučím se i s vámi co tu ještě hráli. Co tu ještě zůstali. Mrzí mě to, ale já to dál dělat nemůžu … ne takhle.

Server je zaplacený na 21. dní. Pak už ho dál neprodloužím. Jediné co udělám je, že den předtím Raptus vypnu. Zálohuju všechno do svého PC a tím skončím. A se mnou i vše kolem. Omlouvám se všem, kterým jsem slíbil, že server pojede. Omlouvám se všem, kterým jsem, kdy řekl něco špatného – pokud si to nezasloužili – a omlouvám se prostě za všechno co mělo být jinak než bylo. Bude mi to dost chybět. Bude to jako si odvyknout na drogy. Bude to pro mě další závislost, který se budu za svůj život zbavovat – ale věřte mi, že od pár jste mi všichni tak nějak pomohli!

Děkuji všem za … všechno. Za psaní, za kecání, za rady i za hezký slova. Za porozumění. Za to, že jste to se mnou tak dlouho vydrželi. Fakt jako klobouk dolů!

Děkuji všem, kteří mi kdy se serverem pomáhali a snášeli moje kecy a buzeraci. Děkuji všem, kteří mě podrželi, když jsem padal …

Mám vás rád! Díky vám všem jsem si připadal, že zase někam patřím … opravdu ze srdce za tohle děkuju!



Mějte se hezky! Opravdu se snažte dělat věci co vás baví a kašlete na lidi co říkají opak. Nikdy se neomlouvejte za svoje city a vždy se snažte bejt alespoň trochu normální … ale vím, že né vždy to tak jde.

To je pro dnešek vše. Možná někdy na viděnou …

Děkuju!

Martin aka digishield